Možná to znáte. Najednou se vám začíná zrychlovat tep, cítíte tlak na hrudi a máte pocit, že se každou chvíli zadusíte. Může se vám to zdát jako infarkt, ale ve skutečnosti jde o záchvat úzkosti.
Záchvaty úzkosti nejsou vzácností. Mohou zasáhnout kohokoli a kdykoli. Jsou doprovázeny fyzickými a psychickými příznaky, které mohou být velmi děsivé. Jak tedy poznat, že jde o úzkostný záchvat a ne něco jiného? Jaké jsou jeho spouštěče a jak si při něm pomoci? Pojďme si to podrobněji rozebrat.
Když se objeví záchvat úzkosti, mohou být příznaky velmi rozmanité a často i matoucí. Každý člověk je může zažívat jinak, ale některé projevy jsou společné. Mnozí lidé se cítí jako by zažívali infarkt. Často popisují silný tlak nebo bolest na hrudi, která může vyzařovat až do ramen nebo zad. K tomu se přidává zrychlený tep a bušení srdce, což může vyvolávat další strach.
Dalším běžným příznakem je pocit dechu nedostatku. Někdo má pocit, že nemůže pořádně nadechnout, a to může vést až k hyperventilaci. Spolu s tím se mohou objevovat i závrať, nevolnost a pocit na omdlení. To je způsobeno tím, že se tělo dostává do 'boj nebo útěk' režimu, který zvyšuje produkci adrenalinu a snižuje přísun kyslíku do mozku. To vše přispívá k pocitu zmatenosti a odpojení od reality.
Často jsou záchvaty úzkosti doprovázeny třesem, pocením a dokonce i zimnicí. Není neobvyklé, že lidé během záchvatu pociťují návaly horka nebo naopak pocit chladu. Fyzické příznaky jsou někdy tak intenzivní, že lidé skutečně věří, že jsou v bezprostředním nebezpečí.
Psychické příznaky zahrnují strach ze ztráty kontroly nebo pocit, že člověk se zblázní. To jsou velmi silné a nepříjemné pocity, které mohou vyvolávat až paniku. Některé lidi přepadá pocit nereálnosti, jako by se vše kolem nich dělo v mlze nebo jako ve snu. Tento stav se nazývá derealizace. Někteří lidé si také stěžují na pocit oddělení od svého těla, což je známé jako depersonalizace.
Jednou z výzev záchvatů úzkosti je jejich nepředvídatelnost. Mohou přijít kdykoli a kdekoli. Někdy není ani jasné, co je spouštěčem. Lidé často popisují jen znenadání, že se začali cítit velmi špatně, i když byli ve známém a bezpečném prostředí. Tento aspekt záchvatů úzkosti může zvyšovat nejistotu a strach z další epizody.
'Záchvaty úzkosti mohou být velmi děsivé, protože přicházejí bez varování a napadají vás bez milosti,' říká Dr. Jana Novotná, psycholožka specializující se na úzkostné poruchy.
Pokud zažijete některé nebo všechny tyto příznaky, je důležité si uvědomit, že nejste sami. Úzkostné stavy trápí mnoho lidí po celém světě, a i když mohou být velmi nepříjemné, většinou nejsou nebezpečné a dají se úspěšně zvládnout s pomocí správných technik a podpory.
Každý z nás může zažít úzkostný záchvat, ať už jsme si toho vědomi či ne. Hlavní roli zde hrají spouštěče, které mohou být vnější i vnitřní. Někdy nám mohou přijít banální, ale pro naši mysl a tělo mohou být zcela zásadní. Začněme tím, co jsou to vnější spouštěče.
Vnější spouštěče jsou faktory, které přicházejí z okolního prostředí. Jedním z nejběžnějších je stres. Stres může vzniknout z mnoha důvodů – práce, škola, vztahy nebo finanční tlaky. Když se tyto problémy hromadí, mohou vyústit v záchvat úzkosti. Někdy je to také konkrétní událost, jako je vystoupení před publikem nebo důležité rozhodnutí.
Dalším vnějším spouštěčem může být trauma. Negativní zážitky z minulosti, jako je zneužívání nebo vážné nehody, mohou zanechat dlouhotrvající stopy na psychice. Paměť na tyto události může znovu vyvolat silné úzkostné reakce. Stávající zdravotní problémy nebo bolest také mohou fungovat jako spouštěče, protože zvyšují pocit zranitelnosti a strachu.
Vnitřní faktory jsou trochu složitější, protože pocházejí z našeho vlastního nitra. Jedním z hlavních vnitřních spouštěčů úzkostných záchvatů jsou naše myšlenky. Negativní, katastrofické myšlenky o budoucnosti nebo obavy z neúspěchu mohou být velmi silným spouštěčem.
Jednou z důležitých věcí, na které bychom neměli zapomenout, je genetická predispozice. Pokud má někdo v rodině úzkostné poruchy, je větší pravděpodobnost, že bude mít podobné problémy. Biochemie mozku také hraje roli; nerovnováha neurotransmiterů, jako je serotonin a dopamin, může způsobovat zvýšenou úzkost.
Vnitřní spouštěče jsou často spojeny s přehnanou reakcí těla na běžné situace. Pokud tělo vnímá běžné situace jako nebezpečné, může to vyústit v úzkostný záchvat. Někteří lidé se také cítí přetíženi svými vlastními očekáváními a neschopností je naplnit, což vytváří tlak, který vede k úzkosti.
Jak říká výzkum zveřejněný v Psychological Science, kombinace vnějších a vnitřních faktorů vytváří jedinečný mix spouštěčů pro každého jednotlivce, což činí úzkost velmi individuálním problémem.
Řešení záchvatů úzkosti může být náročné, ale existuje několik technik, které mohou pomoci. Prvním krokem je pochopit, co se v těle a mysli děje. Když se úzkost stane příliš silnou, je to signál těla, že je něco špatně. Proti tomu se dá bojovat několika způsoby.
Dechová cvičení patří mezi nejefektivnější metody. Zaměřte se na hluboké nádechy a výdechy. Pomalu vdechujte nosem, počítejte do čtyř, zadržte dech na čtyři a pak pomalu vydechujte ústy. Opakujte několikrát. Tento proces pomáhá uklidnit tělo i mysl tím, že snižuje srdeční frekvenci a uvolňuje svalové napětí.
Další účinnou metodou je progresivní svalová relaxace (PMR). Tato technika spočívá v postupném napínání a uvolňování jednotlivých svalových skupin. Začněte například u nohou a pokračujte směrem nahoru k hlavě. Každou svalovou skupinu napněte na pět vteřin a poté ji uvolněte. Tím se tělo učí, jak rozpoznat a uvolnit napětí.
"Vědecké studie ukazují, že pravidelné cvičení technik PMR může vést k výraznému snížení úzkostných příznaků," uvádí psycholog Dr. Jan Novák.
Někdy může být užitečné použít vizualizaci. Představte si místo, kde se cítíte klidní a šťastní – může to být pláž, les nebo třeba vaše oblíbené křeslo doma. Při vizualizaci si zkuste představovat co nejvíce detailů: zvuky, vůně, barvy. Tím odvedete pozornost od úzkostných myšlenek a vytvoříte si prostor pro uklidnění.
Aby se předešlo záchvatům úzkosti v budoucnu, doporučuje se pravidelné cvičení. Fyzická aktivita pomáhá uvolňovat endorfiny, které zlepšují náladu. Už 30 minut denního cvičení může mít pozitivní vliv na vaši psychiku. Nemusí se jednat o náročné cvičení - procházka, jízda na kole nebo jóga mohou posloužit stejně dobře.
V případech, kdy cítíte, že situace je nad vaše síly, můžete zkusit spiritualitu nebo meditaci. Někteří lidé nacházejí velký klid v modlitbě nebo v tichu meditace. Hluboké zamyšlení, zaměření se na přítomný okamžik a hledání smyslu či řádu v životě může poskytnout velkou úlevu.
Přemýšlejte také o vedení deníku. Zapisování myšlenek a pocitů může pomoci ujasnit si, co vlastně prožíváte. Je to způsob, jak vyjádřit emoce a lépe se seznámit se svými spouštěči úzkosti. Můžete tím identifikovat vzory a pracovat na tom, jak se jim vyhnout nebo se s nimi lépe vypořádat.
Nezapomínejte na správnou stravu. Některé potraviny mohou mít nezanedbatelný dopad na úzkost. Vyhýbejte se nadměrnému pití kávy, alkoholu a cukru. Naopak se soustřeďte na dostatek bílkovin, zdravých tuků a ovoce a zeleniny. Malé změny ve stravě mohou mít velký vliv na psychický stav.
Na závěr je důležité mít na paměti, že zvládání úzkosti je proces, který vyžaduje čas a trpělivost. Pokud se situace nezlepšuje, nebo se dokonce zhoršuje, je na místě vyhledat odbornou pomoc. Profesionálové v oblasti psychického zdraví mohou nabídnout terapeutické postupy a případně i medikaci, které mohou výrazně zlepšit kvalitu života.
Záchvaty úzkosti mohou být velmi vysilující a narušovat každodenní život. Někdy je těžké zjistit, zda bychom měli vyhledat odbornou pomoc nebo zda si s úzkostí můžeme poradit sami. Pokud se u vás tyto záchvaty opakují často a začínají ovlivňovat váš pracovní nebo osobní život, je čas zvážit návštěvu profesionála.
Psychologové a psychiatři jsou odborníci, kteří mají zkušenosti s léčením úzkosti a mohou vám nabídnout různé terapie a přístupy. Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je jednou z nejefektivnějších metod pro léčbu úzkostných poruch. Pomůže vám identifikovat a změnit negativní myšlenkové vzorce, které mohou vyvolávat úzkost.
Pokud pociťujete fyzické příznaky, které nejsou typické pro váš běžný stav zdraví, jako jsou trvalé bolesti hlavy, závratě nebo srdeční arytmie, měli byste nejprve navštívit svého praktického lékaře. Některé fyzické stavy mohou imitovat příznaky úzkosti, a proto je důležité vyloučit jiné zdravotní příčiny.
Malí změny ve vašem životním stylu mohou také pomoci. Pokuste se zařadit více fyzické aktivity do vašeho denního rozvrhu. Cvičení, jako je jóga nebo běhání, může významně snížit úroveň úzkosti. Také změna stravy, zamezení kofeinu a nikotinu může mít pozitivní účinky na váš psychický stav.
Podpůrné skupiny mohou být skvělým místem pro sdílení vašich zkušeností a získání podpory od lidí, kteří procházejí podobnými situacemi. Existují různé skupiny online i offline, kde můžete najít porozumění a rady.
If the frequency or severity of your anxiety attacks increases, it's wise to look for professional support. Persistent worry can lead to more severe issues like depression or substance abuse. Early intervention can prevent such complications and help you get back on track sooner.
Napsal Adéla Křížová
Jsem praktická lékařka s hlubokým zájmem o celostní přístup k zdraví. Ve svém volném čase ráda píšu články a blogy, ve kterých sdílím tipy a rady pro udržení dobrého zdraví. Mé hlavní zaměření je na prevenci a podporu zdravého životního stylu ve všech jeho aspektech.
Všechny příspěvky: Adéla Křížová